Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 

Slovinsko

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Zámuří, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Na těchto územích pak bylo v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců ustavena autonomní země Slovinsko (viz mapa), které bylo správním celkem do roku 1921, kdy bylo rozděleno mezi Lublaňskou a Mariborskou oblast, které existovaly do roku 1929, kdy na území Slovinska vznikla Drávská bánovina, existující do roku 1941. Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2. prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. V roce 2004 se stala členským státem EU.

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává z hlediska právní teorie dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Státní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlenná horní komora Státní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Státního shromáždění je čtyřleté, Státní rady pětileté.


Celkový počet obyvatel Slovinska byl v červenci 2007 2 019 392. Podíl městského obyvatelstva na těchto dvou milionech čítá 54,16 %. Největším slovinským městem je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Kranj, Novo Mesto, Koper, Nova Gorica a Murska Sobota.
Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97 %). Slovinsko je tudíž etnicky téměř homogenní - 83,06 % obyvatel tvoří Slovinci. Slovinci patřili k třetímu nejpočetnějšímu národu Jugoslávie a víceméně osidlovali území Slovinska souvisle. Přesto během sedmdesáti let existence jihoslovanského státu došlo k jisté změně etnické struktury Slovinska. Přicházeli hlavně příslušníci dalších národů Jugoslávie, ubylo naopak Rakušanů a Italů. V období Jugoslávie se Slovinci řadili k méně početným národům s pomalým přírůstkem obyvatelstva a obávali se svého rozpuštění v rozsáhlé federaci, neboť některé jiné národy, hlavně v jižních republikách, přibývaly početněji. Ještě dnes existují ve Slovinsku menšiny Srbů, Chorvatů, či Bosňáků.
Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik.